Škodlivost mikroplastů: skrytá hrozba pro životní prostředí i zdraví

Mikroplasty, drobné plastové částice menší než 5 mm, představují stále větší ekologický problém, který zasahuje nejen přírodu, ale i lidské zdraví. Tyto částice vznikají rozpadem větších plastových odpadů nebo se záměrně vyrábějí jako součást kosmetiky, čisticích prostředků či průmyslových výrobků. I když jsou mikroskopické, jejich dopad je obrovský.

Znečištění přírody a ohrožení živočichů
Mikroplasty se nacházejí ve vodních ekosystémech, půdě i ovzduší. V oceánech je konzumují ryby, měkkýši či ptáci, kteří je mylně považují za potravu. Tyto částice mohou u zvířat způsobit mechanické poškození zažívacího traktu, podvýživu nebo otravu toxickými látkami, které se na plasty vážou. Znečištění mikroplasty ohrožuje i rostliny, protože kontaminují půdu a narušují její kvalitu.

Dopad na lidské zdraví
Lidé jsou vystaveni mikroplastům skrze potraviny, pitnou vodu i vzduch. Částice se mohou hromadit v těle, způsobovat záněty a narušovat fungování buněk. Některé mikroplasty obsahují toxické chemikálie, které mohou ovlivnit hormonální systém, zvýšit riziko rakoviny nebo poškodit reprodukční orgány. Přestože dlouhodobé účinky mikroplastů na zdraví nejsou ještě plně prozkoumány, výzkumy naznačují, že by mohly být závažné.

Každý člověk podle odhadů zkonzumuje ročně až 50 000 částic mikroplastů, což odpovídá zhruba váze kreditní karty. Mikroplasty byly navíc nalezeny i na nečekaných místech, například na Mount Everestu, v arktickém ledu nebo ve vzorcích dešťové vody – dokonce i v lidské krvi.

Ačkoli se konzumaci mikroplastů pravděpodobně nikdy zcela nevyhnete, je dobré alespoň dělat věci pro snížení jejich konzumace. Zdraví je totiž to nejcennější, co každý z nás máme. I pouhou výměnou plastové krabičky za skleněnou Vraťkrabičku uděláte nejen pro své zdraví krok správným směrem a snížíte tak množství mikroplastů, se kterými Vaše tělo přichází do styku.